ŠAFA’AT NAŠEHO PÁNA, PROROKA

Náš Pán, Rasúl al-akram, se bude v den kijámetu přimlouvat za Svou ummu, a zachrání je od trestu a smutku. V jednom z Jeho hadísů aš-šarif uvedl, “Měl jsem na

“Ten, jenž nevěří v můj šafa’at, nezíská ho.“ Hadís aš-šarif

výběr, buďto polovina mé ummy vstoupí do Džanny, a nebo mi bude umožněno učinit šafa’at. Vybral jsem si šafa’at (přímluva). Neboť to obsáhne více. Nemyslete si, že je to pouze pro velmi zbožné; bude to také pro hříšníky, kteří chybovali...”1

Náš Pán, Prorok, řekl v jednom z Jeho hadísů aš-šarif, předaném Hadratem Abu Hurajrou, “Můj šafa’at je pro ty, jenž recitují kalima aš-šahada slovy, ‘La iláha illalláh’ s ikhlasem (upřímností), způsobem, kdy jeho srdce potvrzuje jeho jazyk.”2

V některých hadísech aš-šarif, náš Pán, Prorok, uvedl:

“Z mé ummy, budu se přimlouvat za ty, jenž milují můj Ahl al-bajt.“
“Z mé ummy, budu se přimlouvat za ty, jenž se dopustili těžkého hříchu.“
“Mohu se přimluvit za každého Muslima, kromě těch, kteří očerňují mé Ašaby.“

“Z mé ummy, budu se přimlouvat za ty, jenž potlačují své nafsy, a ty, jenž jsou svými nafsy (lidská duše) oklamáni.“

“V den kijámetu, budu prvním, kdo se bude přimlouvat.“3
“Ten, jenž nevěří v můj šafa’at, nezíská ho.“4

V den kijámetu, z hrůzy ze zatroubení na “Sur”, lidé se budou třást; oči budou zmatené, kam se mají dívat, a věřící i nevěřící budou posláni do Mahšaru k soudu. Budou to muka, která zesílí vážnost dne kijámetu.

V tu chvíli si osm andělů naloží na ramena Arš a pohnou s ním. Každý z těchto andělů přejde vzdálenost cesty, která by trvala na zemi dvacet tisíc let, jediným krokem. 

Dokud se Arš al-a’la nezastaví, andělé a oblaka budou chválit Alláha ta’ala nám neznámým způsobem. Arš al-a’la se nakonec zastaví nad bílým místem, které Alláh ta’ala vytvořil pro tuto příležitost. V tuto chvíli budou hlavy skloněny ze strachu z Alláhova ta’ala trestu, který by nikdo nebyl schopen snést. Všichni lidé budou uzamčeni ve své úzkosti a zmateni z této situace, a budou toužit po soucitu.

V Mahšaru, situace lidí bude výrazně horší. Jejich trápení a těžkosti zintenzivní. Každý z nich bude mít na sobě náklad majetku, na kterém na zemi lpěl. Ti, kteří nezaplatili zakat za své velbloudy, budou mít na sobě náklad velblouda. Bude to na ně křičet a bude to tak těžké, že se to dá přirovnat k veliké hoře. Ti, kteří nezaplatili zakat za svůj dobytek nebo ovce, budou v podobném stavu. Jejich kvílení bude jako hřmění.5

Ti, kteří nezaplatili zakat za ‘ušr, tj. zakat za sklizeň, budou mít na sobě náklad balíků sklizně. Budou zatíženi stejným druhem sklizně, za který na zemi nezaplatili zakat. Když to byla pšenice, jsou zatíženi pšenicí; když to byl ječmen, budou zatíženi ječmenem. Pod jejich tíhou budou křičet, “Wa-wajla, wa-sabura.”(Wajl je slovo, které značí muka. Lidé křičí toto slovo, když nejsou schopni snést muka. Slovo sabur je také používáno v časech zkázy.)

Ti, kteří nezaplatili zakat za své zlato, stříbro, (bankovky) peníze, a další obchodní zboží, budou sužováni hrozným hadem. Když budou křičet a ptát se, “Co to je?“ andělé budou odpovídat, “Toto je tvé zboží, za které jsi na světě nezaplatil zakat.“ Tato strašlivá situace je uvedena ve 180. ajatu Súry Al-i ‘Imran, v maalu, “Co budou zadržovat na světě, bude ovázáno kolem jejich krku v den kijámetu.”

Hnis bude vytékat z intimních partií další skupiny lidí. Ti okolo nich, budou zhrozeni jejich odporným zápachem. To jsou ti, kteří se dopustili smilstva a haramu.

Další skupina bude viset na větvích stromů. To jsou ti, jenž se na světě dopustili sodomy.

Další skupina bude ve strašlivém stavu, s jazyky visícími z jejich úst až k jejich hrudi. Lidé to nebudou chtít vidět. To budou lháři a pomlouvači.

A bude tam skupina, jejichž břicha vyrostou do velikosti vysokých hor. To budou lidé, kteří na zemi kupují a prodávají zúročené zboží a peníze, aniž by to pro ně bylo potřebou, a aniž by se řídili podle přípustných způsobů obchodních transakcí, zvaných muamala. Hříchy těch, kteří se dopustili takových haram skutků, budou odhaleny hrozným způsobem.

Prorokové a učenci se budou obávat. Awlijové (Alláhovi ta’ala drazí služebníci) a mučedníci budou plakat ze strachu z Alláhova ta’ala nesnesitelného trestu. V tomto stavu je zaplaví světlo jasnější, než slunce. Lidé, kteří již nebudou moci snést žár slunce, toto uvidí, a zaplaví je neklid. V tomto stavu zůstanou tisíc let. Nic jim nebude Alláhem ta’ala řečeno.

Lidé půjdou za Adamem ‘alejhis-salam, který je prvním prorokem, a budou Ho žádat, “Ó, Adame ‘alejhis-salam! Ty jsi významným a ctihodným prorokem. Alláh ta’ala tě stvořil a nechal, aby před tebou andělé vykonali sadždu. Vdechl do tebe ze Své Duše. Přimluv se za nás, aby již začalo zúčtování. Abychom mohli být již souzeni, jak si Alláh ta’ala bude přát. A aby již každý šel na místo, které jim Alláh ta’ala určí. Aby Alláh ta’ala, jenž je Vládcem a Vlastníkem všeho, učinil, co si přeje se Svým stvořením.”

Adam ‘alejhis-salam řekne, “Já jsem jedl ovoce ze stromu, který mi byl Alláhem ta’ala zakázán. Nyní před Alláhem ta’ala cítím bázeň. Avšak běžte k Nuhovi.“ Po tomto se mezi sebou budou snažit dohodnout tisíc let.

Poté půjdou za Nuhem ‘alejhis-salam a budou Ho žádat, “Jsme v nesnesitelné situaci. Přimluv se, aby náš soud proběhl rychle. Pomoz nám uniknout z těchto muk Mahšaru.“ Nuh ‘alejhis-salam odpoví, “Modlil jsem se k Alláhovi ta’ala, a kvůli mé modlitbě se všichni lidé na zemi utopili. Proto se před Alláhem ta’ala stydím. Nicméně, běžte za Ibrahimem ‘alejhis-salam, který je Khalilulláh. Alláh ta’ala řekl v posledním ajatu Súry al-Hadž, v maalu, ‘Držte se náboženství vašeho otce Ibrahima (‘alejhis-salam). Alláh ta’ala vás pojmenoval Muslimy v předchozích knihách, i v Koránu al-karim, aby prorokové mohli býti svědky pro vás, a abyste vy mohli býti svědky pro celé lidstvo.’ Snad se za vás přimluví.”

A začnou se domlouvat jako předtím, dalších tisíc let. Poté půjdou za 

“Co budou zadržovat na světě, bude ovázáno kolem jejich krku v den kijámetu.”
Al-i ‘Imran: 180

Ibrahimem ‘alejhis-salam. Řeknou, “Ó, otče Muslimů! Ty jsi člověk, kterého Alláh ta’ala učinil Sobě Khalilem (přítelem). Prosíme, přimluv se za nás! Aby Alláh ta’ala již vykonal Svůj soud nad Svým stvořením.” Ibrahim ‘alejhis-salam jim odpoví, “Na zemi jsem s Ním nepřímo hovořil třikrát. Bojoval jsem na cestě náboženství, a nyní se již stydím žádat Alláha ta’ala o to, abych se zde mohl přimlouvat. Běžte za Musou ‘alejhis-salam. Neboť Alláh ta’ala s Ním hovořil a prokázal Mu duchovní blízkost. Přimluví se za vás.” 

Poté se mezi sebou, opět, začnou dohadovat dalších tisíc let. Nicméně, nyní se jejich situace stane velmi obtížnou. V Mahšaru bude velmi těsno. Půjdou tedy za Musou ‘alejhis-salam a řeknou Mu, “Ó, synu Imranův! Ty jsi prorokem, ke kterému Alláh ta’ala hovořil, a kterému seslal Tawrat. Přimluv se za nás, aby již začalo zúčtování! Neboť jsme zde již dlouho. Kvůli přelidnění, lidé začali šlapat jeden na druhého.”

Musa ‘alejhis-salam jim řekne, “Modlil jsem se k Alláhovi ta’ala, aby byl Faraonův národ roky potrestán tím, co se jim protiví. Poté jsem prosil, aby se stali příkladem pro ty, jenž přijdou po nich. Nyní se již stydím. Avšak Alláh ta’ala je milosrdný a slitovný. Běžte k Isovi ‘alejhis-salam. Neboť on je nejopravdovější Rasúl, co se týče jaqínu (absolutní víra), je nejnadřazenějším, co se týče marifatu (znalost Alláhova ta’ala Dhatu [Osobnost] a Jeho Vlastností), zuhdu a hikmatu (moudrost). On se za vás přimluví.”

Aby se zachránili z muk Mahšaru, půjdou za Isou ‘alejhis-salam. Řeknou, “Ty jsi ruhem (duše) a slovem Alláhovým ta’ala. Ve 45. ajatu Súry Al-i ‘Imran, Alláh ta’ala o tobě prozradil, ‘On je velmi drahocenným (ctihodným a vznešeným) na světě, i v áchiře.‘ Přimluv se za nás u svého Rabba!“

Isa ‘alejhis-salam řekne, “Můj lid má mě a mou matku za bohy vedle Alláha. Jak se mohu v této situaci přimlouvat? Také mě uctívají, a nazývají mne synem a Alláha ta’ala otcem. Avšak viděli jste někoho mezi vámi, jehož pečeť měšce nebyla porušena, a přece byl prázdný? Je možno dostat se k těm penězům, aniž by byla pečeť porušena? Běžte k tomu největšímu a poslednímu Proroku, Muhamedovi sallalláhu ‘alejhi wa sallam. Neboť, On si připravil pozvánku a přímluvu pro Svou ummu. Neboť Jeho lid Ho mnohokrát mučil. Rozsekli Mu Jeho požehnané čelo. Zlomili Mu Jeho požehnaný zub. Obviňovali Ho z šílenství. I když tento nejvznešenější Prorok byl nejlepším a nejctihodnějším mezi nimi. Jako odpověď na nesnesitelná muka a útlak, řekl to, co Jusuf ‘alejhis-salam řekl Svým bratrům, což je také uvedeno v ajatu al-karimatu, v maalu, “Dnes vás nepoženu ke zodpovědnosti za to, co jste učinili (nevhodím vám vaše chyby do tváře). Nechť vám Džanab Alláh, jenž je Arhamurrahimínem (NejMilosrdnějším), odpustí.”6Když jim Isa ‘alejhis-salam vysvětlí ctnosti našeho Proroka (sall-Alláh ‘alejhi wa sallam), všichni se k Němu budou chtít dostat co nejdříve.

Okamžitě půjdou k minbaru Muhameda ‘alejhis-salam. Řeknou, “Ty jsi Alláhovým ta’ala milovaným. Milovaný je nejužitečnějším přímluvcem. Přimluv se za nás! Neboť my jsme šli za Adamem ‘alejhis-salam, který je prvním z proroků. Poslal nás za Nuhem ‘alejhis-salam. A tak jsme šli za Nuhem ‘alejhis-salam. Ten nás poslal za Ibrahimem ‘alejhis-salam. Šli jsme tedy za Ibrahimem ‘alejhis-salam; Ten nás poslal za Musou ‘alejhis-salam. Šli jsme za Musou ‘alejhis-salam; Ten nás poslal za Isou ‘alejhis-salam. Šli jsme za Isou ‘alejhis-salam; Ten nás zase poslal za tebou. Ó, Rasúlulláh (sallalláhu ‘alejhi wa sallam)! Po tobě nám již nikdo nezbývá.”

Náš Pán, Rasúlulláh (sallalláhu ‘alejhi wa sallam), řekne, “Pokud to Alláh ta’ala dovolí a bude souhlasit, přimluvím se.“

Půjde k Suradikatu al-džalal, tj. závěs džalalu (velikosti). Požádá Alláha ta’ala o svolení k šafa’atu. Toto svolení získá. Závěsy se rozhrnou. Vstoupí tedy do Arše al-a’la. Učiní sadždu. V sadždě zůstane tisíc let. Poté bude chválit Džanaba al-Haqqa takovým způsobem, že takto Alláha ta’ala nikdo nechválil od stvoření vesmíru. Někteří arifové (lidé moudrosti) řekli, že když Alláh ta’ala stvořil vesmír, Sám Sebe takovými chválami velebil.

Alláh ta’ala řekne, v maalu, “Ó, Muhamede, pozdvihni svou hlavu ze sadždy! Promluv, budeš vyslyšen. (Cokoli řekneš, bude to vyslyšeno. Cokoli si budeš přát, bude ti dáno.) Přimluv se, bude to přijato.“ Po tomto, náš Pán, Prorok (sallalláhu ‘alejhi wa sallam), řekne, “Ó, můj Rabbi! Odděl od sebe dobré a špatné u svých služebníků; čekali velmi dlouho. Všichni byli na místě Arasat zahanbeni svými hříchy.”

Bude slyšet hlas, “Ano, Ó, Muhamede!“

Džanab al-Haqq dá rozkaz, aby byla přinesena Džanna. Džanna je zdobena všemožnými ozdobami. Bude přinesena na místo Arasat. Má tak krásnou vůni, že je možné ji ucítit ze vzdálenosti pěti set let cesty. Učiní srdce spokojenými a oživí duše. Ti (nevěřící, odpadlíci, kteří pomlouvají Muslimy, ti, jenž klamou mladé lidi a kradou jejich víru, a ti) jejichž činy jsou špatné a zlé, nebudou schopni ucítit vůni Džanny.

Andělé svážou Džahannam do řetězů a přinesou ho na místo Mahšar. Džahannam bude řvát, hrčet, vrhat oheň, a vypouštět hustý kouř, který začerní celou oblohu. Jeho hluk, hrčení a žár budou nesnesitelné. Kolena všech ustoupí a sesypou se na místě. 

Dokonce i proroci a rasúlové nad sebou ztratí kontrolu. Hadrat Ibrahim, Hadrat Musa a Hadrat Isa se budou držet Arše al-a’la. Ibrahim ‘alejhis-salam zapomene Isma’ila ‘alejhis-salam, kterého by byl obětoval. Musa ‘alejhis-salam zapomene na Svého bratra Haruna ‘alejhis-salam, a Isa ‘alejhis-salam zapomene na Svou matku Hadrat Marjam. Každý z nich řekne, “Ó, můj Rabbi! Dnes, nechci nic, než sebe.”

Avšak Hadrat Muhamed ‘alejhis-salam řekne, “Ó, můj Rabbi! Dej bezpečí a spásu mé ummě!“ Není nikoho, kdo by byl schopen toto snést. Alláh ta’ala o tomto informoval, ve 28. ajatu Súry al-Džathija řekl, “Uvidíte, jak každá umma padne na kolena, strachem z Džanaba al-Haqqa. Každý z nich bude pozván ke knize skutků, které na světě vykonali.“

Alláh ta’ala říká, v 8. ajatu Súry al-Mulk, v maalu, “Kvůli enormnosti

“Uvidíte každou ummu, jak padne na kolena ze strachu z Džanaba al-Haqqa. Každý z nich bude pozván ke knize skutků, které na světě vykonali.“ Džathija: 28

zuřivosti a vření, bude to jakoby byl Džahannam rozdělen na dvě části.“

Poté se objeví náš Prorok (sallalláhu ‘alejhi wa sallam) a Džahannam zastaví. Řekne, “Vrať se zpět v ponížení a pokorně! Tak, aby tví lidé mohli přistoupit v davech.“

Džahannam řekne, “Ó, Muhamede! Dej mi svolení! Neboť ty jsi pro mne haram.“ A z Arše se ozve hlas, “Ó, Džahanname! Poslouchej slova Muhameda ‘alejhis-salam. A řiď se Jím!“ Poté náš Pán, Rasúlulláh, zatáhne za Džahannam a umístí ho někde po levé straně od Arše al-a’la. Ti v Mahšaru si budou navzájem podávat zprávy o tomto milosrdném jednání a šafa’atu našeho Pána, Proroka. Jejich strach se o něco zmenší. Význam 107. ajatu al-karimatu Súry al-Anbija se stává zjevným, “Poslali jsme tě jako milosrdenství světům.“7

Ve zkratce, náš Pán, Rasúlulláh, se bude přimlouvat na pěti místech.8

Nejprve, se Svým šafa’atem, zvaným “Maqam al-Mahmud” zachrání celé lidstvo od trápení při čekání v Mahšaru.9

Při Jeho druhém šafa’atu, mnoho lidí vstoupí do Džanny bez zúčtování.

Při třetím vytáhne Mu’miny, kteří vykonali mnoho hříchů, z Džahannamu. 

Při čtvrtém se bude přimlouvat za ty, jenž mají stejný počet dobrých skutků a hříchů, a čekají na místě zvaném “A’raf”, aby mohli vstoupit do Džanny.

Při pátém se bude přimlouvat za ty, jenž jsou již v Džanně, za jejich umístění na vyšší stupně.

Každý ze sedmdesáti tisíc lidí, které Svou přímluvou zachrání od zúčtování, se bude přimlouvat za dalších sedmdesát tisíc lidí, kteří vstoupí do Džanny bez jakéhokoli zúčtování.